Jezero Laka často upoutá pozornost už svým zvláštním názvem, který buď pochází ze staročeského slova „mlaka“, což znamená močál nebo bažina, nebo z latinského slova „lacus“ označující jakoukoliv stojatou vodu, která je napájena svými přítoky. První zmínky o jezeru pocházejí z roku 1831, kdy bylo zakresleno na Kreybichově mapě Prácheňského kraje ještě jako bezejmenné. Až z vojenského mapování roku 1852 bylo jezero lokalizováno tak, jak ho známe i dnes.
Laka se nachází ve výšce 1096 metrů nad mořem. I přesto, že jeho rozloha měří pouhých 2,78 hektarů a největší naměřená hloubka dosahuje jen 3,9 metrů, sběrná oblast vody je nejrozsáhlejší ze všech šumavských jezer. Laka je odvodňováno Jezerním potokem, který se vlévá do řeky Křemelné. Jezero Laka má kromě svého jména ještě jednu zvláštnost – zatímco všechna okolní šumavská jezera mají kamenité dno více či méně zanesená kalem z okolních lesů, na dně Laky leží vrstva rašeliny. Jezero je také charakteristické plovoucími ostrůvky, jejichž poloha se v průběhu času mění. Ostrůvky bývají zpravidla porostlé rašeliníkem, ostřicí, ale i borůvčím.
K jezeru Laka se můžete vydat několika způsoby – pěšky, na kole nebo na lyžích. Pokud sem přijedete autem, nechte jej na parkovišti u Nové Hůrky a dále pokračujte po modré turistické značce asi 5,5 kilometru k jezeru. Další cesta vede ze Železné Rudy, odkud je třeba urazit asi 9 kilometrů. Třetím výchozím místem jsou Prášily, odkud trasa měří 10 km.
Ne vždy se však mohli turisté kochat krásami jezera. V období po II. světové válce nebylo radno se v těchto místech pohybovat z důvodu neprodyšného zatažení železné opony, za kterou jezero i se svým okolím spadalo. V bezprostředním okolí jezera byla postavena strážní budova, do které se nastěhovala rota pohraniční stráže. Po pádu železné opony nebylo pohraniční stráže už potřeba a budova osiřela. Dnes ji tu však neuvidíte – brzy ji natolik zdevastovali vandalové, že musela být srovnaná se zemí.
